15/08/2026
Ahoj, víte co!
Poslední roky, v létě, když se procházím po zeleninových trzích a vidím kvašáky, květenství kopru, křeny… úplně mě dostává, jak je za poslední roky možné bez problémů koupit ingredience ke kvašení.
Vždy mi to připomene moji první anabázi, když jsem chtěla sehnat ingredience ke kvašení okurek.
Bylo to dávno, v době, kdy už jsem necestovala furt mezi Krakowem a Prahou, ale prostě se natrvalo přestěhovala za svojí českou láskou. A já, jako snad každá Polka či Polák, jsem se v červenci rozhodla, že udělám spoustu kvašených okurek.
V obchodě jsem koupila asi 20 sklenic 0,7 l, koupila spoustu česneku a od staré ženy, která stála pod jednou pražskou poliklinikou koupila několik svazků koprových květů. Vykopala jsem z jedné louky křen a teď už mi zůstalo jen sehnat okurky.
Ano! V obchodech či v pražských Holešovicích šlo koupit kvašáky, ale ne takové, jaké jsem potřebovala.
No byla jsem z toho nešťastná, fakt! Protože jsem se hrozně těšila, až si udělám pořádnou zásobu domácích kvašených okurek.
O tom všem jsem odpověděla tchýni (tehdy ještě to nebyla moje tchýně) a ona řekla něco takového - To je divné, že nemůžeš sehnat kvašáky ke kvašení. Tak přijeď příští víkend a já ti dám svoje kvašáky.
Radost! Jupííí! Budu mít okurky!
Přijela jsem a ona mi dala okurky. A já, když jsem je uviděla, zase pocítila obrovské zklamání.
Zase byly to přerostlé kvašáky!
A to ještě asi 5 ks!
No nic. Tak jsem plná skepticismu udělala 2 sklenice kvašených okurek. Žádná sláva!
A zůstalo mi spoustu kopru, křenu a hlavně česneku. Několik dní jsem přemýšlela, co s takovou zásobou.
A tak jsem vzpomněla na kvašené dřínky, zelí s jablky, vzpomněla jsem si, že jsem kdysi četla o kvašených švestkách (bylo to o kuchyni estonské nebo litevské, to už přesně nepamatuji, ale pamatovala jsem si, že mě to velmi překvapilo a říkala jsem si, že to musí být hnusné).
Tak jsem si řekla: a co! Zkusím zkvasit česnek!
Pro jistotu menší skleničku. Když se nepovede, tak prostě vyhodím.
A ono to vyšlo!
Byla to úžasná dobrota. Můžete se podívat na tento odkaz, aby nebylo, že vymýšlím blbosti. ⬇️
https://www.facebook.com/share/p/1LDNDaFBaG/
Ale zpátky k okurkám.
Milí, v Polsku nikdy a nikdy nekvasíme přerostlé okurky kvašáky. My nejradši kvasíme drobné, štíhlé a krásně zelené maličké okurky. Ideálně nejvíc tak do cca 10 cm, a čím menší, tím lepší. / Viz. Foto hlavní fotka na stránce F. Pro srovnání velikostí vedle ve sklenicí máte koprový stonek/.
A já tehdy hledala přesně takové a všude měli právě přerostlé okurky a také tehdy jsem byla děsně překvapená, že to snad není možné, že přece Polsko je blízko, že něco takového Češi musejí znát.
A to množství, že jsem se vrhla hned na 20 sklenic, je v Polsku úplně normální. Znám osoby, které klidně dělají i 30 nebo 50 sklenic kvašených okurek. U nás se totiž kvašene okurky jí dost často..
Dnes si uvědomuji, že jsem tchýni vlastně neřekla, jaké okurky potřebuji. Teď už ona ví a vždy mi dává svoje přebytky. A okurky vypadají velikostně tak, jak mají. Také už pěstují vlastní okurky. A také dnes na trzích bez problémů už se dá koupit ty správně velikostně kvašaky. A já už nedělám už 20 sklenic kvašených okurek, dnes vím že je možný zkvasit skoro všechno a spíš se zaměřují na zkvasenou pestrost.
Jsem teď v zavařovací a kvasící mánii. Zpracovávám přebytky ze zahrady, abych měla chutné zásoby na zimu. Pocházím z rodiny se zemědělskými tradicemi, takže pro mě dělat si zásoby na zimu je úplně normální věc.
Vkládám několik zkvašených fotek. Většinu fermentů už jsem popsala na stránkách Fermentujeme.
Květenství vytrvalého pórku a rajčatové slupky jsou moje nové experimenty. Když se to osvědčí a já na to nezapomenu, tak recepty vložím příští sezónu.
Mějte se krásně.
Směle všechno kvaste!
M.
